V tomto eseji prezentuji jisté důsledky vyplývající z přijtetí postformalistického přístupu k rekonstrukci dopadu vizuálního uměleckého díla. Esej konrkétně podrobuje kritice předpoklad, že signifikace, neboli komunikace smyslu, je nutnou funkcí umění.
V důsledku pak interpretace způsobu vyjadřování smyslu nemusí být vždy spolehlivým nástrojem rekonstrukce dopadu umění. Esej předkládá výhody pragamtického, na užití orientovaného přístupu post-formalismu srovnáním se sémantickým, na signifikaci orientovaným přístupem klasika antropologie umění, Anthonyho Forge.