Abstrakt
V první řadě je cílem článku analyzovat a interpretovat vztah mezi vládnoucími a ovládanými v historickém, politickém a právním kontextu v dávných dobách; Za další pak dochází k analyzování a interpretování pojmu svrchovanosti lidí, včetně úvah o povaze lidu. Článek analyzuje, do jaké míry je možné dosáhnout obecného konsensu o otázkách dobra a zla, zvláště při určování toho, co je normativně důležitější a co je méně důležité, co je ještě přijatelné a co není v podmínkách požadavků na koexistenci osob různých úrovní vzdělání, odlišného společenského postavení, různých kultur a mentality. Tyto otázky byly položeny velkými filozofy minulosti; Intuitivní přístup zvolil Platón a Augustin, kteří oba uvažovali v metafyzických kategoriích.
Naproti tomu Aristoteles přišel s empiricko-analytickým přístupem pro zkoumání forem vlád a jejich klasifikace. Vzhledem k tomu, že podíl na vládě v římské republice byl stanoven společenským postavením, závěrem článku je, že není správné označit římskou vládní strukturu za systém, který využil konceptu svrchovanosti lidu.