Chronická virová hepatitida typu C je celosvětově významným infekčním onemocněním, které vede k zánětu jater s možným přechodem do cirhózy s řadou komplikací (selhání jater, hepatocelulární karcinom, krvácení) a je celosvětově jednou z hlavních příčin transplantace jater. Zásadní pokrok ve vývoji nové léčby chronické virové hepatitidy typu C v současné době umožňuje trvalé vyléčení více než 90 % pacientů a oproti dřívější léčbě založené na interferonu má minimum nežádoucích účinků, léčba je daleko lépe snášena, umožňuje kratší dobu podávání.
Klíčovými faktory, které rozhodují o typu a délce trvání léčby, jsou nyní především stadium jaterní fibrózy (či přítomnost cirhózy), genotyp viru a eventuálně typ předchozí neúspěšné léčby. Další výhodou současnosti je možnost neinvazivní detekce stupně jaterní fibrózy (sérologicky či elastograficky) bez nutnosti provedení jaterní biopsie.
Hlavním paradigmatem léčby chronické virové hepatitidy typu C se tak v současné době stává důsledný screening rizikových skupin (z hlediska chronické virové hepatitidy typu C) a aktivní vyhledávání infikovaných pacientů.