Chronická virová hepatitida typu C je celosvětově významným infekčním onemocněním, které vede k zánětu jater s možným přechodem do cirhózy s řadou komplikací (selhání jater, hepatocelulární karcinom, krvácení) a je celosvětově jednou z hlavních příčin transplantace jater. Zásadní pokrok ve vývoji nové léčby chronické virové hepatitidy typu C v současné době umožňuje trvalé vyléčení více než 90 % pacientů a oproti dřívější léčbě založené na interferonu má minimum nežádoucích účinků, léčba je daleko lépe snášena, umožňuje kratší dobu podávání.
Klíčovými faktory, které rozhodují o typu a délce trvání léčby, jsou nyní především stadium jaterní fibrózy (či přítomnost cirhózy), genotyp viru a eventuálně typ předchozí neúspě šné léčby. Další výhodou současnosti je možnost neinvazivní detekce stupně jaterní fibrózy (sérologicky či elastograficky) bez nutnosti provedení jaterní biopsie.
Hlavním paradigmatem léčby chronické virové hepatitidy typu C se tak v současné době stává důsledný screening rizikových skupin (z hlediska chronické virové hepatitidy typu C) a aktivní vyhledávání infikovaných pacientů.