Příspěvek se věnuje přímé odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu způsobenou třetím osobám při výkonu funkce, tj. při plnění úkolů společnosti. Jak vyplývá z řady soudních rozhodnutí, byla za takto způsobenou škodu podle starého občanského zákoníku účinného do konce roku 2013 odpovědná pouze společnost.
Na pozadí německé doktríny a judikatury autoři dospívají k závěru a argumentují, že naplní-li člen statutárního orgánu svým jednáním skutkovou podstatu deliktu, je v režimu nového občanského zákoníku deliktně odpovědný spolu se společností.