Abstrakt
Tato stať je zaměřena na studium historických spontánně motivovaných nápisů a kreseb, včetně moderních dějin. Zde předkládaný text je založen na zkušenostech s restaurováním památek.
Na četných stavebních projektech dochází k odstraňování historicky cenných omítek i s nápisy. V mnohých případech tak navždy zmizely hodnotné prameny, které mohly dokreslit obraz některé z kapitol kulturní historie.
Cílem příspěvku je tak mimo jiné poukázat na hodnotu spontánně motivovaných nápisů jako jednoho z historických pramenů. V textu se pokusíme vysvětlit, jak rozumíme pojmu graffiti a jaký význam mají historické nápisy a kresby pro náš výzkum.
Z nálezů, učiněných na dvou pernštejnských stavbách, na zámku v Litomyšli a na zámku v Prostějově jsme se pokusili popsat a interpretovat dochované nápisy a kresby. Graffiti, která na těchto dvou stavbách nacházíme, představují exemplární soubor nejčastěji zobrazovaných znaků.
Jsou zde však vyobrazeny i méně obvyklé symboly, či karikatury, jejichž původ se pokusíme osvětlit. Graffiti je reflektováno mnoha vědními obory, počínaje dějinami umění, dále pak kulturními dějinami, sociologií, archeologií, folkloristikou, psychologií, lingvistikou, epigrafikou, památkovou péčí, restaurátorstvím či heraldikou.
Výraz graffiti je z hlediska své obsahové mnohovýznamovosti problematický. Jedná se o dynamický, stále se vyvíjející pojem.
My jím pro účely tohoto textu rozumíme nápisy a kresby, vzniklé z náhlého hnutí mysli, bez dlouhého rozmyslu, za použití nejsnáze dostupných prostředků. Studium historických spontánně motivovaných nápisů a kreseb zůstává stále spíše na okraji odborného zájmu.
Přesto představují historické spontánně motivované nápisy a kresby pozoruhodný a nesnadno uchopitelný fenomén. Pouze málokterý historický pramen umožňuje tak blízké a intimní poznání osoby pisatele.