Publikace na Matematicko-fyzikální fakulta, Fakulta humanitních studií |
2017
Abstrakt
Předložený text pojednává o možnostech modelu umělecké komunikace. Na základě derridova dekonstruktivního čtení, Kantovy anylýzy krásného a Deluzovy concepce afektu představuje noou perspektivu jak uvažovat o modelu komunikace v prostoru umělecké kreativity.
Tento nový pohled kombinuje parergon jako operativní funkci, která vytváří stopu umožňují posun-pohyb konstruující aspekty teritoriality díla, které umožňují rozpoznání minimální kvalitativní změny prostředí uvnitř teritoria. takový model komunikace je založen na specifickém uchopení času a prostorovosti percepce.