Abstrakt
Výstava je vizualizací každodenních zkušeností a prožitků lidí bez domova. Bezdomovectvím je zasažen především člověk, který se v něm sám ocitne, jde ale o problematiku, která ovlivňuje celou společnost.
A přestože se tento fenomén spojuje především s muži, do velké míry se týká i žen a také dětí. Aktérské pozici lidí bez domova se však ve veřejném diskursu věnuje jen okrajová pozornost.
Tato východiska ovlivnila koncepci výstavy. Fotografie vznikaly ve spolupráci s lidmi bez domova od roku 2012 do současnosti během terénního výzkumu sociální antropoložky Barbory Bírové.
Výzkum probíhal na Slovensku v okolí Martina a v České republice v okrajových částech Prahy a na Kladně. Roli autorky fotografií zastává nejen výzkumnice.
Autory a autorkami jsou také lidé bez domova. Použití metody photovoice umožňuje zachytit explicitní projev aktivit v rámci zkoumané komunity, protože dává aktérům možnost právě skrze vizuál "promluvit".
Fotografie byly pořizovány na různou techniku, od zrcadlovky až po mobilní telefon. Cílem výstavy je jít za pouhou estetizaci bezdomovectví.
Důraz je kladen na různorodou každodenní zkušenost mužů a žen bez domova - a to také jejich očima. Mají své radosti, cítí strach, bolest...
Lidé bez domova nejsou jiní než my. Nepotřebují lítost, potřebují domov a hlas, aby mohli řešit vše další