Odvozování přechýlených forem jmen živočichů má v jazyce okrajové postavení, proto mu mluvnice věnují poměrně malou pozornost, v některých případech jsou výklady dokonce zjednodušující a zkreslující. Tento článek popisuje výskyt přechýlených podob jmen živočichů ve slovnících i v úzu a upřesňuje či vyvrací některá tvrzení obsažená v mluvnicích.
Dokazuje například produktivitu přehlíženého sufixu -ka a upozorňuje na složitost příznakového hodnocení přechýlených forem. Ačkoliv hledisko tohoto článku je primárně synchronní, tam, kde je to žádoucí, je poukázáno i na historický vývoj.