Abstrakt
Je možné, aby jazyková složka politického projevu ovlivnila voliče? Ve francouzském prostředí již vzniklo několik prací analyzujících mluvu politického diskurzu. Tyto studie naznačily, že např. cíleně vybrané lexikum může oslovit konkrétní voličskou základnu.
Fonetické analýzy podobného typu jsou však ojedinělé. Předkládaný příspěvek se zabývá právě fonetickou slo žkou politického projevu na příkladu kandidátů francouzských prezidentských voleb 2012.
Cílem je poukázat na případný vliv fonetické úrovně projevu na voliče. K analýze byly využity krátké verze předvolebního spotu čtyř nejúspěšnějších kandidátů prvního kola voleb, jmenovitě F.
Hollanda, N. Sarkozyho, M.
Le Penové a J.-C. Mélanchona.
Těžiště studie spočívá v porovnávání standardní (resp. normativní) výslovnosti s reálnou výslovností kandidáta, přičemž jsme primárně cílili na realizaci fakultativní liaison (vázání) a na výslovnost e schwa. Tyto prvky jsou totiž považovány za vysoce relevantní ukazatele mluvního stylu, jejich dodržování poukazuje na celkový vyšší mluvní styl.
Studie se nadto opírá o dotazník deníku Direct Matin, který uvedl sociologický profil voliče daného kandidáta. Sarkozy a Hollande byli shodně dle šetření preferováni lidmi s nejvyšším vzděláním (tj. vysokoškolským), zatímco Le Penová a Mélanchon naopak lidmi se vzděláním středním a nižším.
Vzhledem k výše položené otázce jsme tak předpokládali, že prvně zmínění kandidáti budou využívat prvky vyššího stylu (pro oslovení svých, vzdělanějších voličů), zatímco druzí dva tyto prvky používat nebudou. Hypotéza však nebyla potvrzena.
Navzdory původnímu očekávání, nejvyšší mluvní styl dodržuje Le Penová. Výsledek lze vysvětlit její politickou orientací: voliči chápou vyšší styl jako prvek národní suverenity.
Ostatní řečníci vychází především ze standardního stylu, prvky vyššího stylu systematicky nevyužívali. Ukázalo se tak, že fonetická složka projevu nehraje patrně důležitější roli ve snaze oslovit konkrétní vrstvy.