Abstract
Příspěvek se zabývá vývojem českého environmentálního hnutí v první dekádě polistopadového režimu. Jeho cílem je na základě konceptuální ideologické analýzy periodik Hnutí DUHA přispět do již existující teoreticko-empirické debaty o povaze a cílech hnutí, která je rámována otázkou jeho možné deradikalizace (zejména Fagan 2004, Císař 2008, Novák 2015).
Analýza hlavních politických idejí hnutí a jejich diachronní komparace slouží k identifikaci základních politických představ, které se pojily s aktivitami hnutí ve sledovaném období. V procesu pomyslné deradikalizace lze z tohoto hlediska považovat za důležitou proměnnou, kromě nutnosti reagovat na všeobecnou demobilizaci společnosti rozvinutím transakčních a advokačních kapacit (Císař), kooptaci zahraničními agenturami (Fagan) či vztahy s anarchisty vedoucí k odklonu od využívání přímé akce (Novák), také atraktivitu nepolitického pojetí politiky.