Abstract
Text je anatomií jedné ze současných (post)subkultur - hipsterů. Analýza je vedena dvěma směry: jednak etnograficky pojatou případovou studií těžící z reálií pražské Letné, jednak obecnější úvahou nad hipsterstvím jakožto znakovým systémem.
Prvotním východiskem je americký předobraz hipsterů, dnes již globálně rozšířené (post)subkultury, který se vyznačuje především (kulturním) elitářstvím a specifickým fetišismem spotřeby a jenž zároveň představuje nové uchopení bělošské identity. V empiricky založené části textu sledujeme odchylky a "chyby v překladu", ke kterým při přesazení dotyčné subkultury z amerického do pražského a šířeji postsocialistického kontextu dochází.
V teoretické části textu potom nabízíme sémiotickou interpretaci hipsterů a tážeme se, jakým způsobem zachází s kulturou a co je činí charakteristické. Ukazuje se přitom, že ironické strategie, jež jsou pro hipstery tolik typické, začínají v jistý moment splývat se strategiemi kýče a velice ironicky se obrací proti hipsterům samotným - zaplétají je do paralyzující sítě simulaker.