Ačkoliv odpověď na otázku "Kdo je to Polák" představovala pro celé polské generace leckdy nesmiřitelné dilema, česká společnost má v problematice polské identity mnohdy až schematické jasno. Pro uvedení jednoho příkladu za všechny lze odkázat na dovedné zhuštění českých stereotypů týkajících se polského národního charakteru v satirickém seriálu Kosmo, v němž je fiktivní česká vesmírná expedice v boji o Měsíc předstižena polskou výpravou.
Tato nelibá skutečnost vede hrdiny seriálu k tomu, aby při hledání příčin polského náskoku v několika větách zmínili prakticky všechny hlavní atributy stereotypního smýšlení o Polácích. Jak podotýká jeden z českých kosmonaut ů, "modlilové proradný" obrátili pro utajení svého vesmírného programu kostelní věž na špičku, vůči čemuž se hodlá česká vláda revanšovat uspořádáním průvodu homosexuálů v Těšíně.
Ve chvíli, kdy mezi českými kosmonauty vyvstane nutnost obětovat pro úspěch mise někoho z vlastních řad, začínají pragmatičtí a dle vlastních slov "věčně druzí" Češi hledat argumenty, proč by měl být z rakety vyhozen některý z kolegů, zatímco polská výprava by po vzoru svých předků, "jedoucích proti tankům se šavlemi" opustila raketu celá. Heroismus a hrdý patriotismus Poláků přitom symbolizuje i celková stylizace jejich vesmírného letu - raketa je nazvána po literárním vzoru všech aristokratických ctností Pan Wołodyjowski a pyšní se emblémem papeže jedoucího na tygrovi, posádka nosí v souladu se sarmatskými manýry bohatýrské kníry a namísto přileb kožešinové kołpaky, čímž demonstruje, že oproti z chalup vzešlému českému národu je každý Polák šlechticem a v souladu s tradičním polským příslovím i roven vojvodovi.