Studie z kolektivní monografie Zpět k českému filmu, která vznikla v rámci projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví. Autorka se blíže zaměřila na zavádění barevného filmu v podmínkách zestátněné kinematografie ve 40.-50. letech 20. století.
Sleduje zde obecnější podmínky jeho nástupu a postupného rozšíření, problémy, kterým domácí filmový pr ůmysl čelil v souvislosti s politickým směřováním poválečného Československa a způsoby, jak se nástup barevného filmu promítl napříč jednotlivými složkami kinematografie. Studie se na několika konkrétních příkladech pokouší přiblížit, jak se tyto obecnější historické souvislosti mohou odrážet i v estetické rovině a charakteristickém vzhledu jednotlivých snímků a demonstrovat tak přístup k filmu jako nositeli historického důkazu o době svého vzniku.