Abstrakt
Současnou historickou popkulturu charakterizuje vizualita, jež ilustruje řadu obecnějších proměn ve vnímání minulosti. Studie se pokouší tuto dynamiku zachytit pojmem "nová vizualita", přičemž kombinuje metodologické inspirace z oblasti paměťových studií (Marianne Hirschová), teorie médií (David Bolter, Richard Grusin) a historiografické výzkumy temporality.
Studie nabízí několik dílčích sond do médií, jež zprostředkují reprezentace války, a ukazuje podoby současné vzpomínkové praxe na konkrétních příkladech. Zaměřuje se na roli fotografie v současné próze a ve filmech s válečnou tematikou, sleduje praktiky uživatelů vizuálních médií, jako jsou Instagram a Pinterest.
Historická popkultura se v souvislosti s nástupem nové vizuality mění v několika ohledech. Oslabují se tradiční nacionální rámce vzpomínání, které od 19. století výrazně formovaly historické myšlení i vzpomínkovou praxi.
Opakovaně reprodukované a remediované obrazy války utvářejí vizuální prostor, který rozostřuje národní hranice a otevírá prostor globalizaci vzpomínkových praktik. Do popředí vystupuje důraz na afektivní prožitek při recepci reprezentací minulosti, který můžeme vnímat jako alternativu k tradiční historické naraci, založené na posloupnosti mezi příčinou a následkem.
Vzpomínání akcentuje afektivní prožitek, což oslabuje význam narativu a historické kontextualizace. Jako klíčová se jeví též proměna historické temporality, která mnohovrstevnatě souvisí s popsanými aspekty nové vizuality.