Abstrakt
Článek představuje výzkumný projekt, který se zaměřuje na jazykové vzdělávání žáků se zrakovým postižením na 2. a 3. stupni škol. Prezentuje celkový nástin výzkumu včetně cílů, metodologie, orientační rešerše tematiky a očekávaných výstupů.
Problematika historického formování výuky mateřského jazyka u žáků se zrakovým postižením je v odborném prostředí nahlížena především na úrovni elementárního vzdělávání se zaměřením na čtení a psaní (vznik a vývoj slepeckého písma apod.) a vývoj a v ýběr vhodných kompenzačních a reedukačních pomůcek. Projekt se proto zabývá historickým formováním didaktiky českého jazyka žáků se zrakovým postižením na 2. a 3. stupni škol v dobových kulturních a společenských souvislostech v období od roku 1807 do roku 1989.
Historický výzkum se soustřeďuje na specifické aspekty jazykového vyučování, které se uskutečňovalo bez možnosti vizuální informace. Za tímto účelem kombinuje metodologické přístupy obvyklé pro lingvodidaktické a speciálněpedagogické obory s cílem propojit obě roviny v konzistentní pohled na zkoumanou problematiku.
Zpracování historického vývoje didaktiky mateřského jazyka u žáků se zrakovým postižením, které v odborné literatuře chybí, může podpořit teoretická východiska pro rozvoj soudobé inkluzivní didaktiky předmětu český jazyk akceptující speciální vzdělávací potřeby žáků.