Článek se zabývá způsoby, jakými byly v posledních dvou desetiletích 18. století administrovány odměny zachránců tonoucích osob. Na základě dochovaných výslechových protokolů a dalších úředních dokumentů sleduje postupy při vyšetřování jednotlivých případů, shrnuje podmínky, které musely žadatelé o odměnu splnit, a zabývá se také dalšími aktéry, vystupujícími v těchto případech - svědky a lékaři.