Spontánní (netraumatické) intracerebrální krvácení (ICH) zůstává významnou příčinou morbidity a mortality po celém světě. Uvádí se, že velká část postižení mozkové tkáně vzniká během subakutního období po prvotním inzultu kaskádou patofyziologických procesů.
Současné možnosti diagnostiky ICH závisí na klinickém vyšetření a zobrazovacích metodách. Krevní biomarkery (BBM) nabízejí dynamický a slibný přístup k pochopení spektra neurologických onemocnění, během posledních desetiletí dochází na poli biomarkerů k významnému rozvoji. Řada krevních biomarkerů se účastní různých patofyziologických procesů ICH a některé z nich se zdají být slibné coby nástroje doplňující diagnostiku, monitoraci léčby, stratifikaci rizika a stanovení prognózy.
Pro zavedení do běžné klinické praxe je zapotřebí větších prospektivních studií. V tomto sdělení diskutujeme historii a současný stav výzkumu biomarkerů u hemoragických cévních mozkových příhod.