Magnetická rezonance je metodou první volby u nemocných s preradiologickým stá- diem ankylozující spondylitidy. Především u velmi mladých nemocných a nemocných s krátkou anamnézou obtíží, u nichž se nepředpokládá přítomnost kostních změn.
MR se užívá jako doplňující metoda k RTG snímku, pokud je tento negativní a klinicky jsou známky nemocnění. Třetí nejčastější indikací je průkaz aktivity zánětu pro potřebu úhrady biologické léčby a pro monitoraci léčby.
Výhodou MR je ve srovnání s rentgenovými metodami (RTG, CT) absence ionizujícího záření a schopnost posoudit edém kostní dřeně. Nejdůležitější je průkaz aktivního zánětu na SI kloubech.
Tento znak je nejvýznamnější Obr. 5 Stejný pacient, T2 TIRM. Nejsou známky edému Obr. 6 Stejný pacient, CT - obraz kostních změn 105 pro diagnostiku onemocnění v současnosti užívanou ASAS klasifikací v zobrazovací větvi této klasifikace.
Ostatní známky aktivního zánětu i známky chronického zánětu, které jsou na MR rovněž patrné samostatně nepostačují k diagnóze aktivní sakroiliitidy dle ASAS.