Abstrakt
Konference je zaměřená na analýzu "jazyka", pomocí kterého je v umění sdělován význam. Umění je prostředkem komunikace, na rozdíl od verbální řeči však není jeho primární doménou vyjádření slova, ale perceptuální fenomény (tedy fenomény vnímatelné zrakem, sluchem, hmatem, pohybem, tělesnou orientací v prostoru apod.).
Myšlenky, které stojí v pozadí vzniku uměleckých děl, lze vyjádřit textuálně, přesto však nelze umělecká díla chápat jako pouhé ilustrace verbálně formulovaných myšlenek. V umění se perceptuální a konceptuální složka prolínají tak, že nejde jedno oddělit od druhého.
Cílem konference je prohloubené porozumění dialektickému vztahu mezi perceptuální a konceptuální složkou umění, které by se zbavilo zjednodušující polarizace uměleckohistorických metod na ikonografii a formální analýzu. Při vnímání uměleckého díla se zapojuje celá osobnost člověka včetně jeho smyslů, tělesného nastavení, rozumu, paměti, emocí a životní zkušenosti.
Analýza vnímání uměleckých děl tak má přesahy do estetiky, filosofie, psychologie, neurologie, biologie a dalších vědních oborů. Dějiny umění se nemohou při analýze vnímání umění uzavřít ostatním oborům, ani nemohou analýzu vnímání přenechat estetice a psychologii s tím, že se jedná o skutečnost příliš "subjektivní", a tudíž obtížně verifikovatelnou.