Nové politické strany mohou být důležitými nositeli změny, anebo reprezentanty málo akcentovaných politických či společenských problémů. Úspěch takových skupin může vést k více či méně podstatné transformaci celého stranického systému. Cílem tohoto textu je zaměřit se na dva úspěšné nové subjekty, které zaznamenaly průlom ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013: hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie.
Cílem je analyzovat tyto aktéry prostřednictvím Sikkova konceptu novosti. Ona novost proto nebude chápána striktně z chronologického hlediska, nýbrž ze širší perspektivy, a bude zahrnovat podrobnější analytická kritéria zaměřená na konkrétní ideologické profily stran, a také klíčovou roli lídrů.
Hnutí ANO a Úsvit se ostře vymezovaly vůči současnému establishmentu. Představovaly tak jasnou alternativu vůči tradičním politickým stranám.
Každé z těchto hnutí však pro tento účel zvolilo programově odlišnou cestu.