Abstrakt
Jedním z očekávaných výstupů RVP G učiva organické chemie je nomenklatura organických sloučenin. Středoškolští učitelé se tomuto tématu ve svých hodinách věnují, ačkoli mezi studenty, a to i vysokoškolskými, nepatří k oblíbeným tématům.
Učitelé se často dostávají do situace, kdy se studenti táží na další příklady, které však učitelé ani s pomocí dostupné literatury neumí správně vyřešit. Česká literatura, brožury věnující se názvosloví, např. Průvodce názvoslovím organických sloučenin podle IUPAC překlad od Jaroslava Kahovce, Františka Lišky a Oldřicha Palety, Názvosloví organické chemie od Jaroslava Fikra a Jaroslava Kahovce, středoškolské učebnice a další vysvětlují názvoslovná pravidla na jednotlivých třídách sloučenin a na jasn ých příkladech, které se navíc v publikacích opakují.
V příspěvku je představena nová sbírka, kterou aktuálně vydává nakladatelství Academia, věnující se vysvětlování názvoslovných pravidel na vhodných, méně běžných, příkladech.