Kapitola se se věnuje historickým změnám v rozmístění ekonomicky aktivního obyvatelstva, odvětvové struktury zaměstnanosti a úrovně nezaměstnanosti. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel hodnocený na prvním dvojlistu je představen nejen jako indikátor pracovní síly, ale také ve struktuře podle pohlaví a věku.
Z hlediska věku se mapy zaměřují na mladé a naopak starší ekonomicky aktivní obyvatele, u kterých došlo v posledních desetiletích k významným změnám. Růst významu průmyslu a stavebnictví v době socialismu a postupná tercierizace ekonomiky včetně jejich regionálních specifik jsou ukázány na druhém mapovém listu.
Poslední dvoustrana pak řeší vývoj nezaměstnanosti za první republiky a v porevoluční době a specificky se zaměřuje také na úroveň nezaměstnanosti v době nedávné ekonomické krize (2008-2009).