Abstrakt
Mentální mapy jsou předmětem zájmu řady vědních disciplín včetně geografického vzdělávání. Široký zájem však přináší terminologické nepřehlednosti ve vymezení základních pojmů. Jedním z cílů tohoto článku je upozornit na tyto terminologické nejasnosti a ujasnit, jak jsou pojmy používány v kontextu různých disciplín.
Hlavním cílem však je diskutovat metodologické využití mentálních map, a to jako předmětu i nástroje výzkumu v geografickém vzdělávání, a to vše následně aplikovat v případové studii. Z metodologického hlediska k hodnocení znalostí žáků (předmět) a hodnocení edukačních prostředků, konkrétně učebnic (nástroj) byly použity kartograficko-statistické metody (agregovaná mentální mapa a mapa četnosti geografických jmen), které umožňují vizuální prostorové srovnání místopisných pojmů, které znají žáci a které se vyskytují v samotné učebnici. Článek je tak příspěvkem k metodologickým aspektům výzkumu mentálních map v geografickém vzdělávání.
Případová studie také poukázala na určité pravidelnosti, které se v mentálních mapách vyskytovaly. Tyto závěry však mají pouze omezenou platnost (v důsledku omezeného vzorku) a naznačují významné souvislosti pro další rozvoj výzkumu.