Abstrakt
Příspěvek rozebírá Deweyho kritickou reflexi soudobého stavu umění. Tuto situaci lze popsat prostřednictvím tři základních otázek: Proč je nezbytné pojímat vytváření i vnímání uměleckých děl spíše z hlediska dynamických procesů než jejich objektivizovaných výsledků? Jakým způsobem souvisí takové procesy s širším kontextem sociálního a přírodního dění? Jakým způsobem se tento druh estetické teorie staví k základním předpokladům moderní estetiky? Autor v příspěvku tvrdí, na základě alternativního čtení Deweyho odpovědí na tyto otázky, že Dewey neodmítá ideu nezainteresovanosti, nýbrž vědomě jej využívá, aby udržel v rámci své teorie dva hlavní, byť kontradiktorické momenty, které jsou v jeho teorii obsaženy: kontinuitu mezi životem a uměním i onu rozlišující kvalitu, která umělecké dílo vyčleňuje z proudu všedního, každodenního dění.