Abstrakt
Výzkum prostorové diferenciace cizinecké populace ve městech, zejména úrovně etnické segregace, má dlouhou historii v západoevropské a americké sociální geografii. Vzhledem k nárůstu mezinárodní mobility obyvatelstva od 90. let 20. století stoupá relevance poznání této problematiky také v některých postsocialistických městech. Článek se zajímá o to, jak se rostoucí etnická heterogenita populace odráží v prostorovém rozmístění cizích státních příslušníků v Praze, která je dnes unikátním příkladem nového multikulturního postsocialistického hlavního města.
Analyzována jsou data z registru migrace a sčítání lidu založená na údajích o státním občanství. Výsledky článku ukazují, že cizinci působí na transformaci etnické struktury obyvatelstva zejména ve vnitřním městě a historickém centru Prahy.
Etnická segregace se zdá být nejvíce patrná mezi ekonomicky silnějšími a kulturně vzdálenějšími skupinami cizinců; jejich koncentrace však vznikají spíše na úrovni mikrolokalit než celých čtvrtí. Článek nabízí prvotní vhled do vztahu mezi mezinárodní migrací a postsocialistickým městem, které se brzy po pádu komunismu stalo destinací mezinárodní migrace.