Kapitola se zaměřuje na oblast Hůrky na Jihozápadním Městě v Praze, kam se již od 90. let 20. století stěhují občané cizích zemí, kteří zde k datu sčítání 2011 tvořili zhruba třetinu registrovaných obyvatel. Specifikem Hůrky oproti jiným pražským lokalitám je dlouhodobá přítomnost ruské menšiny, která zde zároveň představuje hlavní komponentu cizinecké populace, a které se již dostalo pozornosti v akademických pracích i ve sdělovacích prostředcích.
Kromě hodnocení vlivu mezinárodní migrace na podobu sociální struktury a sociálního klimatu Hůrky se proto kapitola soustředí také na roli ruských občanů v sousedství a budoucnost této menšiny v lokalitě.