Kapitola ukazuje důležité změny v ukazatelích sociálního statusu, které umožňují (i když s jistými omezeními) dlouhodobé sledování. Úroveň vzdělanosti, které jsou věnovány první dva mapové listy, je hodnocena nejen pomocí podílu osob se základním a vysokoškolským vzděláním, ale také pomocí průměrného počtu let školní docházky. Tento komplexní ukazatel zohledňuje všechny stupně vzdělání a je odhadem počtu let, po které se vzdělával průměrný obyvatel okresu.
Protože vzdělanost je možné sledovat až od 60. let 20. století, jsou data doplněna o ukazatel podílu gramotných osob, který byl naopak sledován v období první republiky. Třetí dvoustrana hodnotí postavení v zaměstnání ekonomicky aktivních obyvatel a představuje jednak vývoj ukazatele prostřednictvím v čase srovnatelných kategorií a jednak specifičnost klasifikace odrážející situaci daného období.
Poslední list o kvalitě bydlení se zaměřuje na velikost domácností, velikost bytů a jejich vybavenost.