Abstrakt
Murální malby představují jeden z nejznámějších aspektů konfliktu v Severním Irsku a i v současnosti figurují jako významný prvek tamního veřejného prostoru. Tato venkovní velkoformátová díla slouží zejména jednotlivým republikánským, respektive loyalistickým skupinám jako prostředek k prezentování svých postojů a jsou určena nejen vnějším pozorovatelům, ale především vlastní komunitě.
Skrze tuto ideologickou mobilizaci se tak do určité míry podílejí na utváření identity obou komunit (nacionalistické/katolické, resp. unionistické/protestantské) na lokální úrovni. Tradice murálové tvorby pokračuje i v post-konfliktní éře, výrazně se však transformuje; do problematiky vstupují noví aktéři v četně státem financovaných iniciativ, jež se skrze přemalovávání paramilitaristických murálů snaží hledat nekonfliktní témata kulturního dědictví obou komunit, která vyhovují mírovému procesu.
Nabízí se proto dvojí otázka: s jakými tématy kulturního dědictví murály pracují a jak se tato témata proměňují v post-konfliktní době - a dají se samotné malby označit za kulturní dědictví severoirských komunit, jednotlivých čtvrtí segregovaných měst či přímo Severního Irska jako regionu? Tento příspěvek problematiku posoudí na příkladu belfastských murálů a státního projektu Re-imaging Communities.