Starořímská zásada iura novit curia v současném civilním soudním řízení

Abstrakt

V podmínkách kontinentální právní kultury platí, že je to soudce, který je podle své volné úvahy oprávněn, nikoliv však stricto sensu povinen, samostatně vyhledávat právní argumenty v duchu zásady iura novit curia. Náročnost civilního soudního řízení se neustále zvyšuje.

V posledních desetiletích lze pozorovat změnu podání učiněných u kontinentálního soudu, především pak v západní Evropě. Aktivnější role účastníků řízení se stává nezbytnou.

I při postupné modifikaci dopadů zásady iura novit curia a následné větší úloze stran při právní argumentaci bude odpovědnost za správnou aplikaci práva zůstávat v teoretické rovině na straně soudu, který nebude a nemůže být vázán právním hodnocením stran.

Klíčová slova

• iura novit curia
• civilní soudní řízení
• kontinentální právní kultura
• římské právo