Příspěvek se zabývá koncepčními problémy dvou plánovaných muzejních expozic k dějinám Němců v českých zemích, které připravuje Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem a nově založené Sudetoněmecké muzeum v Mnichově. Oba projekty reflektují specifické formy vzpomínkové kultury a jejích nositelů, tj. majority českého obyvatelstva, resp. druhé generace sudetoněmeckých vysídlenců v SRN.
Oba muzejní koncepty se jeví poměrně konzervativní a strukturálně podobné, v obou případech za nimi ovšem stojí i politický a veřejný zájem.