Abstrakt
Pro hodnocení účinku střely na konkrétní cíl je významný nejen tvar střelného kanálu po ustálení celého děje, ale i během pronikání střely materiálem. Střelný kanál s trvalou dutinou je svým tvarem, rozměry i orientací v tkáni individuální u každé pronikající střely.
Poranění tkání vyvolává v organismu řadu reakcí komplexního charakteru. Hlavní podstatou biologického materiálu je reaktibilita prostřednictvím inervace.
Experimentální zkoumání ranivých účinků střel je v současnosti realizováno zejména na modelových systémech, vyrobených z náhradních materiálů. K experimentálnímu postřelování se užívá 20 % želatinový blok při 4°C a glycerínová mýdla.
Ke střelbě byly použity zbraňové systémy ráže 9 mm pro pistolový náboj. Parametrizace tvarových změn byla provedena pomocí CT a MRI.
Nejpodstatnějších tvarových změn dosáhla střela .357 Magnum - GOLD DOT. V průběhu svého průniku náhradním materiálem předala 91% své kinetické energie.
Diagnostické metody vypočítala pro tento zbraňový systém vletový otvor o průměru větším než 48,2 mm, oproti otvoru výletovému. Hmotnost střely, dopadová rychlost, tvar střely a její konstrukce představují hlavní konstrukční charakteristiky determinující ranivý účinek střely.
Konkrétní profily střelných kanálů dávají určitou představu o tom, jaké střelné poranění může být očekáváno od testovaného zbraňového systému. Z provedeného srovnání obou náhradních materiálů je patrné, že u obou jsou výhody a nevýhody přibližně v rovnováze.