Abstrakt
Idiopatické střevní záněty (IBD - inflammatory bowel disease) představují imunitně zprostředkovaná chronická zánětlivá onemocnění mezi která řadíme Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jejich přesná příčina není známa, avšak vychází z hypotézy abnormální reakce imunitního systému u geneticky vnímavých jedinců.
Imunitní systém chybně rozpoznává fyziologické mikrobioty v tlustém a tenkém střevě a nesprávně je interpretuje jako patogeny. U IBD je znám vyšší výskyt maligních nádorů trávicí trubice, především kolorektálního karcinomu, kde hlavním rizikovým faktorem je chronický zánět, ale také nádorů extraintestinálních, které vznikají nejen následkem chronického zánětu, ale/nebo i v důsledku imunosupresivní/biologické léčby.
Pacienti s IBD se díky pokroku v léčbě imunosupresivy a především biologiky dožívají vyššího věku. Současně s tím se však prodlužuje délka trvání chronického zánětu a expozice imunosupresivům/biologikům a zároveň tak stoupá riziko vzniku malignity.
Pacienti s IBD tak mimo základní protizánětlivé léčby vyžadují i léčbu onkologickou zahrnující chirurgii, chemoterapii, radioterapii nebo léčbu hormonální. Článek je zaměřen na charakteristiku rizikových faktorů maligních nádorů u pacientů s IBD, jejich výskyt a management.