Počet používaných léčivých přípravků (LP), které nejsou registrovány v České republice, neustále narůstá. Zvýšená potřeba používat tyto LP plyne z mnoha důvodů, zejména z výrobních a distribučních.
V pediatrii se přidružuje i náročnost provedení klinických hodnocení. Proces minimalizace lékových pochybení s sebou také nese zvýšené nároky na dodržování zásad správného používání neregistrovaných LP jak ze strany pacientů a jejich blízkých, tak zdravotnických pracovníků.
Cílem předkládaného článku je shrnout management použití neregistrovaných LP v rámci mimořádného dovozu, specifického léčebného programu a tzv. off-label použití a u každé z těchto kategorií ukázat několik aktuálních příkladů v dětské klinické praxi.