Abstrakt
Úvod: Sekundární peritonitida patří mezi typické stavy chirurgické intenzivní péče. Únik tekutiny do intersticiálního prostoru a peritoneální dutiny vyžaduje razantní přístup k hemodynamické optimalizaci infuzní léčbou. Cílem práce je v retrospektivní analýze objemové léčby pacientů s akutní peritonitidou jednoho pracoviště ukázat konkrétní objemy tekutinového přesunu v situaci akutní peritonitidy.
Metody: Retrospektivní analýza nemocných se sekundární peritonitidou léčených na JIP-1 Chirurgické kliniky FN Hradec Králové v letech 2013MINUS SIGN 2016. Volumová terapie byla prováděna balancovanými krystaloidy a monitorována dynamickými ukazateli hemodynamiky (variace pulzové křivky, reakce na tekutinovou výzvu, fyzikální vyšetření).
Bilance tekutin byla prováděna na základě měření příjmu a výdeje a odhadu neměřitelných ztrát. Výsledky: Hodnocen byl soubor 139 pacientů se závažnou sekundární peritonitidou dle Mannheim Peritonitis Index (MPI) 27,9 a predikovanou letalitou 26 %.
Skutečná letalita byla 24 %. Hemodynamická stabilizace byla spojena s průměrnou kumulovanou pozitivní tekutinovou bilancí 8643 ml, která vrcholila za 1,83 dne od přijetí.
Průměrná délka pobytu na JIP byla 8 dnů. Nutná podpora oběhu noradrenalinem byla u 42 % nemocných a trvala v průměru 32 hodin.
Nikdo z nemocných nebyl dialyzován, u dvou případů došlo k selhání ledvin v situaci generalizovaného nádorového onemocnění a neřešitelného cévního ileu. Závěr: Peritonitida vede k výraznému úniku tekutin do třetího prostoru a patří v chirurgii ke stavům s nejvyšší potřebou tekutinové terapie v resuscitační fázi sepse a septického šoku.
Riziko podcenění tekutinové léčby je v praxi vysoké.