Zabránění postprandiálním exkurzím glykemie je jedním z nejnáročnějších aspektů při dosažení adekvátní kompenzace, zejména u pacientů s uspokojivou či výbornou kompenzací diabetu. Současně používaná prandiální inzulinová analoga, která mají výhodnější vlastnosti oproti humánnímu inzulinu z hlediska akcelerované absorpce, časnějšího nástupu účinku a kratší doby působení, jsou stále podstatně pomalejší než endogenní inzulin zdravých jedinců.
Rychle působící inzulin aspart (faster insulin aspart - FIAsp, zjednodušeně "faster aspart/rychlejší aspart") je roztok inzulinu aspartu obohacený o 2 pomocné látky, z nich ž niacinamid je zodpovědný za zrychlení absorpce po subkutánním podání. Zodpovědným mechanizmem je urychlení formace monomerů a zrychlený přestup endoteliálními buňkami kapilár do krevního řečiště. Článek shrnuje nejdůležitější výstupy preklinického i klinického hodnocení nového inzulinu a jejich význam pro praxi.