Pohyb je základním atributem života. Nepřekvapí tedy, že návrat k pravidelné pohybové aktivitě představuje velmi účinný, a přitom levný prostředek v prevenci a léčbě většiny civilizačních chorob.
I proto by měl vhodnou pohybovou aktivitu umět předepsat každý lékař. Minimální množství pohybové aktivity, které má již prokázané účinky v primární prevenci civilizačních onemocnění, je relativně nízké: 150 min pohybové aktivity střední intenzity nebo 75 min pohybové aktivity vysoké intenzity týdně nebo jejich kombinace.
Nejjednodušším a velmi bezpečným způsobem pohybové aktivity je chůze (cílem je alespoň 10 000 kroků/den, resp. 6 000 kroků/den navíc nad běžné denní aktivity). Sofistikovanějším způsobem preskripce pohybové aktivity, který již vyžaduje provedení zátěžového vyšetření, je model FITT.
Z pohybové aktivity profitují pacienti s rizikovými faktory aterosklerózy i s již manifestní aterosklerózou (pacienti s ischemickou chorobou srdeční, po cévní mozkové příhodě, s ischemickou chorobou dolních končetin), stejně jako pacienti s chronickým srdečním selháním. Pohyb pomáhá i pacientům s onemocněním plic (CHOPN, asthma bronchiale), s metabolickými chorobami (diabetes mellitus, obezita, osteroporóza), s revmatologickými onemocněními.
Pravidelná pohybová aktivita zlepšuje kognitivní funkce, snižuje depresivitu a anxietu a pomáhá u osob závislých. V poslední době se ukazuje, že pohyb příznivě mění i střevní mikrobiom.
Jedním z mechanizmů, které se podílejí na příznivém účinku pohybu, jsou tzv. faktory cvičení neboli myokiny. Pohybová aktivita, je-li správně dávkována, je levný a univerzální lék s minimem nežádoucích účinků.
Navíc je to lék, který si každý nosíme s sebou - taková malá domácí lékárna.