Abstract
Tento projekt má za cíl identifikovat kontaktní volání, popřípadě další volání, která papoušci šedí užívají v specifických sociálních situacích. Jejich identifikace by otevřela prostor pro výzkum individuálního rozpoznávání skrze akustické signály či výzkum případných odlišností akustických signálů mezi pohlavími a mezi generacemi.
Výzkum probíhá na 6 dospělých jedincích papoušků šedých (3 samci a 3 samice) chovaných v zajetí v laboratorním prostředí. Identifikace volání probíhá pomocí analýzy nahrávek v situacích skupiny a izolace jednotlivých jedinců.
Dosavadní analýzy ukázaly, že papoušci mají tendenci více vokalizovat v situaci izolace než v situaci skupiny (papoušci v průměru za stejný časový úsek vyprodukovali 2,44krát více zvuků v izolaci než ve skupině), což může být interpretováno jako snaha izolovaného kontaktovat zbytek skupiny. Ve vokalizacích však jasně nepřevažuje jeden typ volání, který by mohl být jednoznačně kontaktním voláním.
Nicméně jako kontaktní volání může sloužit více typů zvuků, které mohou sdílet podobné vlastnosti jako je například délka, frekvence, tonálnost, či frekvenční modulace.