Václav Koranda mladší (1425-1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Zemřel těsně před tím, než do Čech začaly pronikat první reformační myšlenky z německých zemí a ačkoliv tehdejší utrakvismus žádné věroučné inovace nepřinášel, Koranda se velmi aktivně podílel na vymezování utrakvistických pozic vůči protivníkům z řad katolíků i radikální reformace.
Z hlediska vývoje knižní kultury však byla tato doba velmi zajímavá a v mnoha ohledech přechodová. Vedle rukopisů se jako komunikační médium stále více prosazovaly tištěné knihy, což se projevilo jak v Korandově literární činnosti, tak i ve skladbě jeho knihovny.
S jeho působením hned v několika rolích (univerzitní a církevní úředník a zároveň autor náboženských a politických spisů) souvisí poměrně velké množství dochovaných písemných památek, které představují ojedinělý materiál pro výzkum sociální komunikace v Čechách poděbradského a jagellonského období.