Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na tři sféry vlivu práva EU v souvislosti se státním občanstvím České republiky. První z nich je nepřímý dopad unijního práva na nabývání a pozbývání státního občanství ČR v zákoně č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů.
Zadruhé, stěžejním principem unijního práva je zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který se vztahuje na všechny oblasti regulované unijním právem. Následkem uplatňování tohoto principu mají občané Unie v České republice postavení blížící se statusu občana ČR, což význam státního občanství relativizuje.
Dále došlo k zavedení institutu občanství Unie, v jehož důsledku státy rozšířily některá (mj. i politická) práva vyhrazená původně vlastním státní občanům také ve prospěch příslušníků jiných států Unie. Zatřetí, v praxi se lze setkat s případy tzv. obrácené diskriminace, kdy vlastní státní občané mohou mít dokonce méně příznivé postavení než občané EU.