Studie se zabývá problematikou jednání první fáze Tridentského koncilu (1545-1563), kterou analyzuje a hodnotí v dobovém historickém a teologickém kontextu. Soustřeďuje se na utváření optimálního vztahu katolické církve k protestantské reformaci a probírá hlavní aspekty hledání žádoucí podoby katolické církve.
V jednotlivých krocích si všímá vymezení teologicko-dogmatických záležitostí, jakými byly role Písma a tradice, hřích, ospravedlnění, svátosti či odpustky, stejně jako řeší změny v oblasti organizačních a disciplinárních záležitostí.