Abstrakt
Východiskem je systém emoce-kognice-exprese, pomocí kterého se vyrovnáváme s podněty okolního i našeho vnitřního světa. Tak pracuje i herec, který mění poměry v systému.
Hledá a nabízí nové tvary, novou podobu světa, tedy to, jak by svět mohl být "jinak". Divák tyto nové tvary, podoby v sobě rekonstruuje.
Herec i divák se učí komunikovat spolu, ale i sami se sebou. Učí se vnímat sebe i okolí přes vnitřní smysl a být partnerem jak sám sobě, tak okolí.
Každé umění, i to herecké, je možné chápat jako podobu vzdělávání, tedy formování sebe i všech zúčastněných, tedy diváků, kteří se stávají účastníky celého procesu.