V roce 1957 byly v jihozápadní oblasti Francie (Dordogne) objeveny pozůstatky neandertálského jedince Regourdou 1 (R1; Piveteau 1959). Jiné části jeho skeletu však byly objeveny později v depozitářích v Musée National de Préhistoire (Madelaine et al. 2008), v Musée d'Art et d'Archéologie du Périgord a v lokálním muzeu lokality Regourdou (Maureille et al. 2015a).
Nové nálezy doplnily především oblast trupu, dolních končetin a pánve. R1 se tak řadí mezi nejkompletnější zástupce neandertálců (Maureille et al. 2015a).
Kostru se nepodařilo datovat přímo, ale pravděpodobně pochází z MIS 5 (Bonifay 1964, Turq et al. 2008). Podle kosterních a dentálních markerů je R1 považován za mladého jedince (Vandermeersch a Trinkaus 1995, Meyer et al. 2011), který nepřesáhl 30 let (Volpato et al. 2012).
Pohlaví se nepodařilo určit s dostatečnou spolehlivostí, a tak je raději považováno za neurčitelné (Vandermeersch a Trinkaus 1995, Meyer et al. 2011), avšak někteří autoři jej považují za jedince mužského pohlaví (Vallois 1965, Gómez-Olivencia et al. 2007). Objev nových pánevních fragmentů zvýšil zájem o tuto anatomickou oblast, která vykazuje značnou asymetrii (Meyer 2013).
Asymetrie je patrná především na křížové kosti, jejíž levé křídlo je laterálně delší než křídlo pravé (Meyer et al. 2011). Orientace kloubních ploch artikulujících s L5 je také asymetrická: pravá faseta je orientována víc dorzálně, zatímco levá spíše dorzo-mediálně.
Cílem této práce bylo kvantifikovat pozorovanou asymetrii křídel křížové kosti a navrhnout možné paleobiologické interpretace.