Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tento článek rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu.
Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem tohoto článku je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality.
Takovéto užívání lidsk é důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků.