Studie se zaměřuje na transkripci českých rukopisných textů ze 17. a 18. století, a to v návaznosti na studii Josefa Vintra "Zásady transkripce českých textů z barokní doby" (LF 1998). Nesnaží se o stanovení kompletních normativních pravidel, ale spíše se zaměřuje na problematické aspekty transkripce: majuskule, kvantita samohlásek, specifika písařského pravopisu, nářeční zvláštnosti.