V úvodu textu se na základě terénního výzkumu v bazaru-zastavárně zaměřuji na popis okolností a podmínek zástavní půjčky. Zvláště se věnuji procesu stanovení hodnoty záruky, a v této souvislosti poukazuji na různorodost pojmu "hodnota", která může mít nejen ekonomický, ale i symbolický charakter, jakož i na další důsledky a souvislosti, které ze vztahu zástavce a zastavárníka mohou vyplývat.
Dále se zabývám otázkou, kdo a z jakých důvodů využívá zastavárnu k získání hotovosti a nakonec se pokusím ukázat klíčové body pozvolného procesu, který vede k tomu, že někteří zákazníci postupně zakomponují malé, ale téměř permanentní zadlužení v zastavárně do svého běžného života. Neustále obnovovaný dluh se pro ně nakonec stává součástí obvyklého ekonomického uvažování a víceméně všední normou.
To nakonec vede k tomu, že tito zákazníci zastavárnu postupně začlení do svého života a začnou na ni pohlížet jako na neodmyslitelnou součást každodennosti.