Abstrakt
Příspěvek reaguje na aktuální situaci vzrůstajícího počtu žáků vzdělávaných mimo hlavní proud v domácím prostředí místo ve standardních školách. Nezaměřuje se přímo na případné problémy doma vzdělávaných dětí, ale na jejich učitele - domácí vzdělavatele, jimiž jsou nejčastěji rodiče dětí.
Ptá se na jejich pedagogickou připravenost, na vzdělávací cíle, na zvolené metody práce a na způsob výběru a uspořádání učiva, a to v klíčovém vzdělávacím předmětu - v českém jazyce. Z ankety mezi rodiči vyvozuje jejich vztah k vyučovacímu obsahu českého jazyka, především ke gramatice češtiny, přičemž se snaží odhalit příčiny negativního postoje rodičů k ní.
Komentuje učebnice jakožto hlavní vzdělávací opory domácích vzdělavatelů. Řešení některých problémových bodů vidí v osvětě, v nabídce akcí pro domácí vzdělavatele zaměřených na propojení komunikační a jazykové výchovy.