Abstrakt
Uvedeny důvody vzniku a účelu (smyslu) informovaného souhlasu v návaznosti na Úmluvu o biomedicíně, která byla v ČR ratifikována v roce 2001. Dále pak vyjmenovány formy informovaného souhlasu a jejich uvádění do české klinické (lékařské) praxe.
Prezentovány též nejzávažnější problémy teoretické, zejména redukce důvěry mezi pacientem a lékařem a praktické problémy, zejména výčet rizik a absence ústního poučení nemocného. Současný stav je neuspokojivý a písemný informovaný souhlas bude třeba změnit.