Abstrakt
Cílem článku je ukázat, že množství mezinárodních slov v češtině, jak v obecné slovní zásobě, tak i v termologii, má řecké kořeny. Autorka zkoumá způsoby přejímání těchto kořenů (výpůjčky, kalky sémantické i morfologické apod.), analyzuje názvy vědeckých disciplín, mezinárodní lingvistickou terminologii a upozorňuje na hybridní kompozita i na často užívané řecké kořeny a afixy.