Monografie popisuje podivný způsob, jímž říšský hrabě František Antonín Špork (1662 - 1738) nechal provdat svou druhorozenou dceru Annu Kateřinu za jejího příbuzného - bratrance barona Swéerts-Šporka. Jakkoli papež dal od překážky příbuzenství dispens, litoměřický ordinář odmítal ji provést, protože existovalo podezření, že hrabě činil na svou dceru nátlak.
Svatba se však přesto konala a navíc oddávající duchovní byl zcela nekompetentní. Takto kanonicky neplatný sňatek musel být následně sanován nunciaturou ve Vídni.